cart
0
Kategorie publikací

Foto produktu

Práce z dějin Akademie věd, 2011/1

74 Kč
Sleva 25%
Cena bez DPH: 67 Kč
Běžná cena: 98 Kč
Dostupnost: Skladem

Studie / Articles

  • Jaroslava Hoffmannová: Přednášková činnost Královské české společnosti nauk 1890–1952 [Lecture activities at the Royal Bohemian Learned Society 1890–1952]
  • Věra Dvořáčková: Proměny organizační struktury Ústavu pro jazyk český (1946–1989) [The organisational structure of the Institute of the Czech Language and its transformations (1946–1989)]
  • Jindřich Schwippel – Jan Boháček: Pamětníci a spolutvůrci dějin ČSAV. Sbírka rozhovorů v Archivu Akademie věd ČR [Witnesses and cooperators of the history of the Czechoslovak Academy of Sciences. The collection of interviews in the Archive of the Academy of Sciences]

Materiálová stať / Material article

  • Nataša Kmochová, Prověrky 1958 a následné rehabilitace v ČSAV (Svědectví o jejich průběhu v pramenech Archivu AV ČR) [The 1958 purges and subsequent rehabilitations at CSAS (Testimonies in ASCR Archive sources)]

Edice / Editions

  • Jan Bílek, Vzájemná korespondence Edvarda a Hany Benešových s Aloisem Jiráskem [Correspondence between Edvard Beneš, Hana Benešová and Alois Jirásek]

Archivní fondy / Archival groups

  • Václav Káš (1899–1978) – osobní fond (Martin Franc)

Kronika / Chronicle

  • Výroční zpráva Archivu Akademie věd ČR za rok 2010 (Marie Bahenská)
  • Třetí archivní kulturní památka Archivu AV ČR (Jan Bílek)
  • Specializované archivy a jejich zkušenosti se stávající archivní legislativou. Výsledky ankety provedené v květnu 2010 (Zdeněk Vácha)
  • Rozhovor s PhDr. Jindřichem Schwippelem (Matěj Kotalík – Jan Kahuda)
  • Vzpomínka na Stanley B. Winterse (5. 6. 1924 – 28. 1. 2011) (Karol Bílek)

Recenze a zprávy / Reviews

  • Rozhovory s českými lingvisty, I–III. Ed. Jan Chromý, Eva Lehečková (Jan Boháček)
  • Jiří Lach, Josef Borovička (Jan Kahuda)
  • Martin Franc, Úderná skupina? Výprava českých lékařů a přírodovědců do SSSR v roce 1950 ve světle dopisů Ivana Málka (Jan Janko)
  • Karel Kramář (1860–1937). Život a dílo. Ed. Jan Bílek – Luboš Velek. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2009. (Lukáš Šlehofer)
  • Zprávy o literatuře

 

Seznam autorů / List of Authors (pdf)

 

Resumé

Jaroslava Hoffmannová: Přednášková činnost Královské české společnosti nauk 1890–1952

Resumé: Královská česká společnost nauk (KČSN) byla založena v 18. století. Vyvíjela se jako společnost jazykově utrakvistická a snažila se takovou zůstat, i když oba národy žijící v českých zemích směřovaly k odděleným akademickým reprezentacím. Roku 1890 byla zřízena Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a v roce 1891 Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách. I po vzniku těchto nových vědeckých společností nejstarší KČSN zůstala uznávanou společností.
Jedním ze základních projevů činnosti KČSN byly přednášky. V období 1890–1918 zůstávaly základem přednáškové aktivity schůze obou tříd, tj. I. filozoficko-historicko-jazykozpytné (filologické) a II. matematicko-přírodovědecké. O pravidelné přednášky pečovali třídní tajemníci. Vzhledem k postupně ochabující účasti německých přednášejících se KČSN přizpůsobovala realitě, fakticky ustupovala od jazykového utrakvismu. Poslední důsledně německy psaný zápis ze zasedání třídy je z března 1897. V závěru 19. století se novým prvkem na schůzích KČSN stala účast žen, nejprve byly přítomny jako hosté, 1906 byla předmětem jednání ve II. třídě práce Marie Slavíkové, 1917 jako první žena přednášela Milada Paulová v I. třídě. V období 1918–1945 se podobně jako v předchozím období každoročně na přelomu ledna a února scházely výroční schůze KČSN, ale na jejich programu se nově objevila přednáška, takže začaly být zvány slavnostními schůzemi s přednáškou. Na třídních schůzích ve dvacátých letech spíše výjimečně přednášel zahraniční člen nebo host ze zahraničí. Vývoj přednáškové činnosti se v obou třídách ve dvacátých letech rozlišoval. Tajemník I. třídy historik Václav Novotný se snažil třídní přednáškový program zabezpečit a udržet. Ve stejné době se II. třída, jejímž tajemníkem byl matematik Karel Petr, scházela sporadicky, úplně naposledy v únoru 1926. S vážným onemocněním V. Novotného se uzavřela v roce 1931 také přednášková aktivita I. třídy. Důvody uhasínání přednáškové činnosti ve třídách KČSN souvisely nepochybně s osobními preferencemi funkcionářů a členů, se zvýšenou aktivitou komisí, ale také s novými úkoly budovaného státu. Přednášky zůstaly jen na slavnostních výročních schůzích, z nichž v roce 1939 se na několik let sešla poslední. Po skončení druhé světové války se konala první slavnostní výroční schůze KČSN až v lednu 1947, poslední slavnostní výroční schůze se konala v únoru 1952. V poválečném období už nebyly obnoveny přednášky tříd, ale nově se přednášelo na společných řádných schůzích. První řádná schůze s přednáškou se konala v listopadu 1950. Ve snaze obracet se více k veřejnosti začala KČSN pořádat přednáškové cykly. Poslední jen ojedinělou novinkou byl diskusní přednáškový večer v květnu 1952. Úplně poslední byla sedmá řádná schůze KČSN v polovině listopadu 1952.
V závěru roku 1952 se uzavřela dlouhá, rozsáhlá a rozmanitá činnost KČSN. Část jejích dosavadních členů se stala akademiky nebo členy-korespondenty nově založené Československé akademie věd.

Resumé: Lecture activities at the Royal Bohemian Learned Society 1890–1952
The Royal Bohemian Learned Society (RBLS) was established in the 18th century. It developed as a bilingual association and endeavoured to remain that way, even though both
nations living in the Czech lands aspired towards separate academic representation. 1890 saw the establishment of the Emperor Franz Joseph Czech Academy of Science, Literature and Art while in 1891 the Society for the Support of German Science, Art and Literature in Bohemia (Die Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen) was established. Even after the creation of these new research institutes, the older RBLS remained a highly regarded institution.
One of the mainstays of RBLS activity was its lectures. During the 1890–1918 period lecture activities were based on meetings between both classes, i.e. (I) the philosophy, history and linguistics (philology) class and (II) the mathematics and natural sciences class. Class Secretaries took care of regular lectures. Due to the gradually diminishing participation of German lecturers the RBLS adapted to reality and reliquished its bilingualism in practice. The last minutes written entirely in German at a class meeting were from March 1897. At the end of the 19th century a new element at RBLS meetings was the participation of women, first as guests. In 1906 the work of Marie Slavíková was the subject of debate in Class II. In 1917 Milada Paulová in Class I was the first woman to give lectures. During the 1918–1945 period as in previous times, RBLS annual gatherings took place every year at the end of January and the beginning of February, but lectures again appeared on the programme, so they started to be called ceremonial meetings with lectures. Rather exceptionally at class meetings during the 1920s a foreign member or guest from abroad would give a lecture. During the 1920s the development of lecture activities diverged in each of the two classes. Class I Secretary historian Václav Novotný endeavoured to secure and maintain the class lecture programme, while at the same time in Class II, whose Secretary was mathematician Karel Petr, meetings were sporadic and the last one took place in February 1926. Class I lecture activity also came to an end in 1931 when Václav Novotný fell seriously ill. The reasons for the ending of lecture activity in RBLS classes were undoubtedly associated with the personal preferences of its officials and members, the increased activities of its committees and also the new tasks of the state now under construction. Lectures were now just for ceremonial annual meetings, of which the last for several years took place in 1939. After the end of the Second World War the first RBLS annual ceremonial meeting did not take place until January 1947, and the last ceremonial annual meeting was held in February 1952. During the postwar period the class lectures were not revived, but lectures were held again at joint ordinary meetings. The first ordinary meeting with a lecture took place in November 1950. In an effort to address the public more the RBLS began to arrange lecture series. A lecture evening with a discussion in May 1952 was the last individual innovation. The very last was the seventh ordinary RBLS meeting in the middle of November 1952.
At the end of 1952 the long-standing, extensive and varied activities at RBLS came to an end. Some of its members became academicians or corresponding members of the newly established Czechoslovak Academy of Sciences. (Translated by Melvyn Clarke.)
Keywords: Czech history 1890–1952, lecture activities, the Royal Bohemian Learned Society.

 

Věra Dvořáčková: Proměny organizační struktury Ústavu pro jazyk český (1946–1989)

Resumé: Ústav pro jazyk český vznikl v roce 1946 podstatným rozšířením Kanceláře Slovníku jazyka českého coby komplexní bohemistické pracoviště, věnující se jazykovědnému výzkumu i všestranné péči o český jazyk. V roce 1952 byl začleněn do struktur nově ustavené Československé akademie věd a její součástí zůstal až do roku 1992, kdy byla existence ČSAV završena. Organizační struktura ÚJČ, o níž především článek
pojednává, procházela velkým množstvím změn, které byly dány nejen aktuálními vědeckými potřebami, ale také politicky motivovanými pohnutkami tehdejší doby. Ovlivňováno tak bylo personální obsazení ÚJČ, lokalizace jednotlivých oddělení i jejich materiální a technické zabezpečení. Markantním příkladem byly rozsáhlé personální změny, vyplývající z událostí v Československu v roce 1968, zánik některých oddělení v sedmdesátých a osmdesátých letech či nutnost postoupení rozsáhlých, pro jazykovědné bádání již adaptovaných, prostor Ústavu marxismu-leninismu.

Resumé: The organisational structure of the Institute of the Czech Language and its transformations (1946–1989)
The Institute of the Czech Language (‘Ustav pro jazyk cesky’, UJC) was established in 1946 in a significant extension of the Office for Dictionary of the Czech Language (‘Kancelar Slovniku jazyka ceskeho’) as a comprehensive worksite for Czech studies, providing linguistic analysis as well as bearing wide competence for the Czech language. In 1952 it was made part of the newly established Czechoslovak Academy of Sciences and remained so until 1992 when the Czechoslovak Academy of Sciences ceased to exist. The organisational structure of the UJC, which this paper is primarily about, underwent countless changes which reflected not only the contemporary needs of sciences but also politically motivated reasons of the time. This affected not just the staffing situation of the UJC, placement of divisions and their material and technical equipment. A serious example were large-scale personnel changes resulting from the events of 1968 in Czechoslovakia, the dissolution of some divisions in the 1970’s and 1980’s, or the instruction to convey large premises allocated to linguistic research to the Institute of Marxism and Leninism. (Translated by Věra Dvořáčková.)
Keywords: Institute of the Czech Language, organisational structure, Czechoslovak Academy of Sciences.

 

Jindřich Schwippel – Jan Boháček: Pamětníci a spolutvůrci dějin ČSAV. Sbírka rozhovorů v Archivu Akademie věd ČR

Resumé: Při zpracování oficiálních písemnosti vzešlých z činnosti různých složek bývalé Československé akademie věd (řídící orgány, výzkumné ústavy) bylo již na počátku sedmdesátých let 20. století zjevné, že jejich informační hodnota jako historického pramene je značně limitovaná. K doplnění celistvého obrazu vývoje české a československé vědy v druhé polovině 20. století jsou proto v Archivu Akademie věd ČR (dříve Ústřední archiv ČSAV) zaznamenávány řízené rozhovory s vybranými pamětníky z řad vědců i pracovníků aparátu akademie věd. Tímto způsobem postupně vznikla sbírka nahrávek rozhovorů a její katalog je zde předkládán. Vedle nejzákladnějších údajů o respondentovi je obsah každého interview zachycen ve stručných heslech a poté krátce zhodnocen. Rozhovory přinášejí velmi cenné a nezřídka unikátní informace o fungování ČSAV, o dobových souvislostech a podmínkách vědecké práce. V úvodní stati je vylíčen vývoj použití metod orální historie v Achivu AV ČR a neúspěšné snahy téhož archivu koordinovat práce v tomto oboru mezi archivy akademií věd socialistických zemí v 80. letech.

Resumé: Witnesses and cooperators of the history of the Czechoslovak Academy of Sciences. The collection of interviews in the Archive of the Academy of Sciences
It was evident already at the beginning of 1970s, during processing of official documents from the activities of the management and research institutes of the former Czechoslovak Academy of Sciences, that their value as a historical source is limited. For this reason,
witnesses chosen from scientists, scholars, and officials of the Academy of Sciences were interviewed to provide a more complete and compact picture of Czech and Czechoslovak sciences in the second half of the 20th century. The interviews records gradually accumulated, and their catalogue is submitted here. Besides basic data on each respondent, the content of each interview is conveyed in short entries and then briefly reviewed. The interviews bring rich and often unique information on the operation of the Academy of Sciences and on contemporary relations and conditions for research. The introduction describes the use of oral history in the Archive of the Academy of Sciences and the efforts of the Archive to coordinate work among archives of the academies of sciences of the so-called socialistic countries during the 1980s. (Translated by Hana Barvíková.)
Keywords: oral history, Czechoslovak Academy of Sciences, history of sciences, social sciences and humanities.

 

Nataša Kmochová, Prověrky 1958 a následné rehabilitace v ČSAV (Svědectví o jejich průběhu v pramenech Archivu AV ČR)

Resumé: Materiálová stať se pokouší na základě svědectví pramenů dochovaných v Archivu Akademie věd ČR o rekonstrukci průběhu a dopadů prověrky třídní a politické spolehlivosti v ČSAV. Stručně popisuje práci prověrkových komisí, podíl kádrových pracovníků a všímá si při tom úlohy KSČ. Sleduje též využití prověrky k jiným účelům, např. převedení některých pracovníků do důchodu či snížení počtu zaměstnanců řídícího aparátu a administrativních pracovníků. Poukazuje také na kritéria, která hrála roli při realizaci prověrek v ČSAV, a seznamuje nás s výsledkem prověrky a počty pracovníků podle jednotlivých skupin postihu. Dále se zabývá rehabilitacemi, prováděnými od konce dubna 1968 do listopadu 1969 Komisí k prošetření kádrových opatření a pro rehabilitaci.

Resumé: The 1958 purges and subsequent rehabilitations at CSAS (Testimonies in ASCR Archive sources)
This material study attempts on the basis of witness sources preserved in the ASCR Archive to reconstruct the progress and effects of the screening of class and political dependability at CSAS. It briefly describes the work of the screening committees and the contribution of personnel staff, while taking into account the role of the Communist Party. It also follows the usage of screening for other purposes, e.g. the retirement of some staff and the reduction in the number of management apparatus employees and administrative staff. It also refers to the criteria that played a role in the implementation of screening at CSAS and it familiarizes us with screening results and the staff numbers involved in terms of individual prosecuted groups. It also deals with rehabilitations performed from late April 1968 to November 1969 by the Committee for Investigating Personnel Measures and Rehabilitation. (Translated by Melvyn Clarke.)
Keywords: screening of class and political dependability at CSAS, 1958, rehabilitations.

 

Jan Bílek, Vzájemná korespondence Edvarda a Hany Benešových s Aloisem Jiráskem

Resumé: Edice přináší nevelký soubor vzájemné korespondence politika Edvarda Beneše a jeho manželky Hany se spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tvoří ji jedenáct dosud nepublikovaných archivních dokumentů z let 1921–1927, které představují příležitostnou,
zejména zdvořilostní korespondenci. Vzájemný písemný kontakt iniciovali manželé Benešovi a svědčí o jejich světonázorové orientace a společenské zdvořilosti. Nejzajímavější je blahopřání H. Benešové k 70. narozeninám A. Jiráska (1921), sepsané jako osobnější recepce spisovatelova díla v době první světové války.

Resumé: Correspondence between Edvard Beneš, Hana Benešová and Alois Jirásek
This publication presents a modest collection of correspondence between politician Edvard Beneš (1884–1948), his wife Hana (1885–1974) and writer Alois Jirásek (1851–1930). It comprises eleven previously unpublished archive documents from 1921 to 1927, made up of occasional, mostly courtesy correspondence. This liaison by mail was initiated by Beneš and his wife. It indicates the nature of their world view and their social courtesy. The most interesting item is Hana Benešová's congratulations on Jirásek's 70th birthday (1921), expressing her personal appreciation of the writer's work during the First World War. (Translated by Melvyn Clarke.)
Keywords: correspondence, Edvard Beneš, Hana Benešová, Alois Jirásek.

ISSN:

1803-9448

Počet stran:

158

Rok vydání:

2011

Ročník:

3

Číslo svazku:

3/1

Přihlásit se