Spojujeme péči o unikátní kulturní dědictví s evropskou vědou

V úterý 7. dubna 2026 náš ústav navštívilo nejužší vedení Akademie věd České republiky v čele s předsedou prof. Radomírem Pánkem.

Co jsme představili?

Evropský rozměr: Naši roli národního koordinátora evropské výzkumné infrastruktury EHRI-ERIC, která nás řadí k evropským lídrům digitálního výzkumu v historických vědách

Prezentace Magdaleny Sedlické se zaměřila na seznámení s Evropskou infrastrukturou pro výzkum holokaustu (EHRI) a jejími hlavními aktivitami. V loňském roce došlo k transformaci EHRI na stálou organizaci (EHRI-ERIC), mezi zakládajícími státy byla Česká republika. MÚA se stalo koordinující institucí českého uzlu EHRI, který se spolu s ostatními národními uzly zaměřuje na zlepšení přístupu k archivním pramenům o holokaustu a podporuje vznik a využití inovativních digitálních metod a nástrojů. Například aplikace MemoMap Praha zpřístupňuje veřejnosti data o více než 40 000 židovských obětí z Prahy.

Vědecké vize: Inovativní projekty, jako je výzkum environmentálních dějin

Historička Kristýna Kaucká představila výzkum hmyzu a drobných členovců jako aktivních činitelů moderních dějin. Na příkladech kůrovcové kalamity v 19. století na Šumavě a výzkumu klíšťat a klíšťové encefalitidy ve 20. století ukázala, jak biologické procesy zásadně ovlivňují lidské jednání a podobu společnosti. Přiblížila koncept insektocénu, který usiluje o zachycení ne-lidského aktérství jako empiricky sledovatelného jevu a zdůrazňuje, že hmyz a drobní členovci spoluutvářejí způsoby vládnutí, produkci znalostí i administrativní přístupy.

Unikátní poklady: To nejcennější z našich archivních a knihovních depozitářů

Archivními sbírkami vedení AV ČR provedli Helena Kokešová a Jan Chodějovský. Z pozůstalosti T. G. Masaryka upoutal zejména Masarykův cestovní pas na jméno Thomas Marsden, jeho velký kožený kufr a z dalších exponátů ministerská uniforma Josefa Kaizla a školní vysvědčení Edvarda Beneše. V Archivu Akademie věd ČR si největší pozornost nepřekvapivě získala Nobelova cena Jaroslava Heyrovského, medaile šla z ruky do ruky. Přehlédnout nešlo ani působivé velkoformátové oleje Zdeňka Buriana s prehistorickými motivy a zaujaly také fotografie z fondu Interkosmos – vládní komise při ČSAV.

Z knihovních sbírek jsme pro návštěvu vybrali konkrétní ukázky z fondu Knihovny T. G. Masaryka. Hosté si pozorně prostudovali mapu se zakreslenou trasou cesty prezidenta Masaryka ze dne 16. 6. 1929 vztahující se k Boskovicím, odkud Radomír Pánek pochází. Lenka Wágnerová návštěvě dále ukázala například unikátní, ručně vyrobený exemplář publikace Jana Antonína Bati Cesta k hospodářské obnově adresovaný Edvardu Benešovi či několik knih s Masarykovými rukopisnými poznámkami, ať už vědecké (Max Planck), či beletristické povahy (američtí spisovatelé 20. století).

„Návštěva potvrdila, že moderní věda a péče o historické dědictví u nás tvoří jeden funkční celek. Právě v této symbióze – kdy národní paměť propojujeme s celoevropským vědeckým prostorem – vidím unikátní přínos našeho ústavu,“ shrnuje význam setkání ředitel MÚA Rudolf Kučera.

Děkujeme vedení AV ČR za podnětný dialog a podporu našeho směřování!

Foto: Vlasta Mádlová, Jan Ryant, MÚA