cart
0
Publications categories

Foto produktu

Práce z dějin Akademie věd, 2012/2

74 CZK
Discount 25%
Price without VAT: 67 CZK
Regular price: 98 CZK
Availability: In stock
Delivery: Delivery options

Studie / Articles

  • Martin Franc – Miroslav Kunštát, Jak psát dějiny Akademie věd? [How to write a history of the Academy of Science]
  • Helena Kokešová, Chirurg o chirurgovi. Arnold Jirásek a jeho práce o Eduardu Albertovi [A surgeon about a surgeon. Arnold Jirasek and his work on Eduard Albert]

Materiálová studie / Material article

  • Miroslav Šmidák, Počátky transformace Československé akademie věd po 17. listopadu 1989. II. Půlroční dvojvládí (leden – červen 1990) [Origins of the transformation of the Czechoslovak Academy of Sciences after 17th November 1989. II. Six months of dual government (January–June 1990)]

Edice / Editions

  • Jan Hálek, Srpen 1968 a pokusy pracovníků ČSAV o legalizaci jejich dlouhodobých pobytů v zahraničí (Edice dokumentů) [August 1968 and attempts by CSAS staff to legalize their long-term stays abroad (Series of documents)]

Archivní fondy / Archival groups

  • Sbírka Jana Fialy v archivním souboru Ústavu T. G. Masaryka (Jan Bílek – Erik Maršoun)

Kronika / Chronicle

  • 150 let Jednoty českých matematiků a fyziků (Hana Kábová)
  • Rozloučení s PhDr. et Mgr. Vácslavem Babičkou (Tomáš Kalina)
  • Odešel Jiří Špét (1928–2012) (Hana Kábová)
  • Zemřel Vilém Herold (1933–2012) (Hana Kábová)
  • František Václav Mareš (1922–1994) (Hana Klínková)

Recenze a zprávy / Reviews

  • Věra Dvořáčková, Osudy Ústavu pro jazyk český (Alena Míšková)
  • Vítězslav Sommer, Angažované dějepisectví (Markéta Devátá)
  • Kateřina Piorecká, O českou literaturu naukovou (Jiří Křesťan)
  • „Drahý pane kancléři…“ Vzájemná korespondence Milady Paulové a Přemysla Šámala, I. (Bohumil Jiroušek)
  • Korespondence T. G. Masaryk – Josef Kaizl (Tomáš W. Pavlíček)
  • Jan Kahuda, Personal- und Familienarchive in der Tschechischen Republik, Mitteilungen des österreichischen Staatsarchivs, 2011 (Hana Kábová)

 

Seznam autorů / List of Authors (pdf)

 

Resumé

Martin Franc – Miroslav Kunštát, Jak psát dějiny Akademie věd?

Resumé: V úvodu studie je rekapitulována současná situace ve zpracování dějin Akademie věd v českých zemích, kterou ovlivnily některé realizované i nerealizované grantové projekty a také založení oddělení pro dějiny Akademie věd v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR v roce 2009. Komplexní a objektivní pohled na dějinný vývoj Akademie věd může výrazně ovlivnit i dlouhodobou debatu o povaze, potřebnosti a identitě mimouniverzitního výzkumu v České republice a obohatit ji o rozměr, který dosud nebyl v dostatečné míře reflektován. Komparace s jinými zeměmi také ukazuje na některá deformovaná tvrzení v celé debatě. V druhé části článku je analyzován stav dosavadního výzkumu (i v zahraničí) a pramenné základny. Poukazuje se zde na četná desiderata včetně hlubšího zpracování vývoje vědecké struktury v šedesátých letech, zapojení vědců do reformního dění v druhé polovině šedesátých let nebo na chybějící biografii předsedy ČSAV Františka Šorma. Velký problém pak představuje zpracování období sedmdesátých a osmdesátých let i následné doby transformace, kde musíme počítat i s omezeným přístupem k archivním materiálům. V následující třetí části jsou pak předkládány možné varianty zpracování dějin ČSAV. První alternativu představuje dvou- nejlépe však čtyřsvazkové, chronologicky členěné dílo, jehož členění odpovídá více či méně zřetelným vnitřním mezníkům v dějinách ČSAV. Navrženy bylo pracovně členění a pojmenování svazků: 1. svazek (1952–1962): První desetiletí – formování a stabilizace; 2. (1962–1970): Zlatá šedesátá – i ve vědě?; 3. svazek (1970–1985): Pod přísným dohledem – léta tzv. normalizace; 4. svazek (1986–1992): Přestavba a transformace – pokusy o reformu a jejich vyústění. K této variantě se autoři přiklánějí. Druhá varianta zahrnuje 2 svazky pro celé období 1952–1992, členěné věcně a problémově: 1. svazek: vědní a vzdělanostní politika komunistického státu ve vztahu k ČSAV; právní rámec; institucionální dějiny ČSAV jako celku; mezinárodní styky ČSAV a mezinárodní kontext zde pěstovaného výzkumu; přehledová a tabelární část; přílohy, prameny a literatura. 2. svazek: dějiny jednotlivých ústavů (pracovišť), profily osobností, týmů a dějiny vědních oborů zde pěstovaných; přehledová a tabelární část; přílohy, prameny a literatura. V závěru se autoři soustřeďují na některé praktické otázky spojené s naplňování zvolené varianty dějin ČSAV – např. nutnou interdisciplinární spolupráci či na skloubení jednotlivých institucionálních rovin ČSAV. Věnují se i problematice metodologického uchopení v konfrontaci s dosavadními koncepcemi analogických děl v zahraničí a zdůrazňují nutnost zasazení dějin ČSAV do širších sociokulturních souvislostí.

Resumé: How to write a history of the Academy of Sciences
The introduction to the study goes over the current situation regarding treatment of the history of the Academy of Sciences in the Czech lands, which has been affected by several implemented and unimplemented grant projects, as well as the establishment of the Department for the History of the Academy of Sciences at the Masaryk Institute and Archive of the ASCR in 2009. A comprehensive, objective view of the historical development of the Academy of Sciences may even have a significant effect on the long-term debate concerning the nature, identity and need for extra-university research in the Czech Republic and enhance it with a dimension that has not previously been taken into sufficient account. A comparison with other countries will also refer to some distorted statements made in the overall debate. The second part of the article analyses the state of research to date (even abroad) and the source base. Here it refers to numerous desiderata, including a deeper treatment of the development of the scientific and scholarly structures during the 1960s, the engagement of scientists and scholars in reform activities during the latter half of the 1960s and the lacking biography of CSAS President František Šorm. A great problem is then presented by the 1970s, the 1980s and the subsequent period of transformation, where we also have to expect limited access to archive materials. In the following third part the possible options for the treatment of CSAS history are presented. The first alternative involves a two-volume, or preferably, a four-volume chronologically arranged work, the division of which corresponds more or less to the obvious internal milestones in CSAS history. The following division and titles were proposed on a working basis: Volume 1 (1952–1962): The first decade – formation and stabilization; Volume 2 (1962–1970): The golden sixties – even in science?; Volume 3 (1970–1985): Under strict supervision – the normalization years; Volume 4 (1986–1992): Reconstruction and transformation – attempts at reform and the upshot. The authors are inclined to adopt this alternative. The second alternative comprises two volumes for the entire period from 1952 to 1992, divided up in accordance with the subjects and the issues involved: Volume 1: the science and scholarship policy of the Communist state in relation to CSAS; the legal framework; the institutional history of CSAS as a whole; international relations of CSAS and the international context of research undertaken here; summaries and tables; appendices, sources and bibliography. Volume 2: the history of individual institutes (departments), profiles of individuals, teams and the history of disciplines dealt with here; summaries and tables, appendices, sources and bibliography. In conclusion, the authors focus on several practical issues associated with the implementation of the selected alternatives regarding CSAS history – e.g. the necessary interdisciplinary collaboration, and on the way that individual CSAS institutional levels are combined. They also deal with the issue of methodological understanding in comparison with previous concepts of analogical works abroad, stressing the need to set the history of CSAS in its broader sociocultural context.(Translated by Melvyn Clarke.)
Keywords: Czechoslovak Academy of Sciences – history of science – history of institutions – history 1952–1992.

 

Helena Kokešová, Chirurg o chirurgovi. Arnold Jirásek a jeho práce o Eduardu Albertovi

Resumé: Článek vychází u příležitosti 125. výročí narození českého chirurga profesora Arnolda Jiráska (1887–1960), který patřil k nejvýznamnějším reprezentantům lékařského stavu v Československu. Jirásek byl nadán mimořádným intelektem, pílí, ctižádostí, schopnostmi organizačními i literárními, což vedle více než 380 odborných prací dosvědčuje i řada prací popularizačních. Psal mj. životopisné studie o vynikajících lékařích a především je autorem rozsáhlé monografie o svém předchůdci a vzoru Eduardu Albertovi (1841–1900), jehož osobností se autorka dlouhodobě zabývala. Jiráskova práce jí kromě faktografických údajů ke studiu života a díla E. Alberta nabídla další zajímavé téma v oblasti dějin vědy, a to výzkum badatelských postupů tohoto Albertova životopisce. Na základě kritického studia Jiráskových publikovaných prací a jeho archivního fondu (uloženého v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd ČR) autorka objasňuje, jak Arnold Jirásek postupoval při psaní monografie, jak psal chirurg žijící ve 20. století o chirurgovi století 19., v čem byly výhody a úskalí takové práce. Ke vzniku Jiráskova monografického díla přispěl vývoj po roce 1939. Složitou situaci, v níž se Jirásek ocitl, a další osudy kliniky za II. světové války autorka popisuje v první části článku, v další přibližuje Albertovu osobnost a zejména Jiráskův postup při psaní monografie, která vyšla v roce 1941 u příležitosti stého výročí Albertova narození, v závěrečné části se pokouší o srovnání osudů významných osobností dvou chirurgů.

Resumé: A surgeon about a surgeon. Arnold Jirásek and his work on Eduard Albert
This article marks the 125th anniversary of the birth of the Czech surgeon Professor Arnold Jirásek (1887–1960), who was one of the most prominent representatives of the medical profession in Czechoslovakia. Jirásek was gifted with exceptional intellect, industriousness, ambition and organizational and literary skill, as is borne out by over 380 specialist work, as well as a number of popularizing works. He wrote inter alia biographical works on prominent doctors and above all he is the author of an extensive monograph on his predecessor and model Eduard Albert (1841–1900), whom this author has dealt with over a long period. In addition to factographic details on the study of the life and work of Eduard Albert, Jirásek's work also offered her other interesting subjects from the history of science, including research into the research procedures of Albert's biographer. On the basis of a critical study of Jirásek's published works and his archive fonds (housed at the Masaryk Institute and Archive of ASCR), the author explains Arnold Jirásek's procedure when writing the monograph. She shows how a surgeon living in the 20th century wrote about a 19th century surgeon and the pitfalls and advantages of such work. Post-1939 developments contributed to Jirásek's work on the monograph. The complex situation that Jirásek found himself in, and the subsequent fortunes of the clinic during the Second World War are described by the author in the first part of the article, while the next part presents Albert the man and Jirásek's procedure in writing the monograph, which came out in 1941 to mark the anniversary of Albert's birth. The final part attempts to compare the fortunes of both prominent surgeons as individuals. (Translated by Melvyn Clarke.)
Keywords: Arnold Jirásek – Eduard Albert – history of medicine – surgeons.

 

Miroslav Šmidák, Počátky transformace Československé akademie věd po 17. listopadu 1989. II. Půlroční dvojvládí (leden – červen 1990)

Resumé: Autor, který byl v šedesátých letech minulého století vedoucím sekretariátu prezidia ČSAV, po srpnu 1968 byl z této funkce odvolán a přeřazen jako odborný pracovník do tehdejšího Ústředního archivu ČSAV, se po listopadu 1989 aktivně podílel na zásadní ideové, personální i organizační transformaci Akademie, k níž došlo v návaznosti na změnu celkového politického a ekonomického systému Československa a později České republiky. Ve své práci o počátcích této transformace od listopadu 1989 do poloviny roku 1990 se proto mohl opírat nejen o důkladné využití příslušných archivních pramenů, ale i o bohaté osobní zážitky, vzpomínky a vlastní záznamy z tohoto období.
Práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první, nazvaná Šest revolučních týdnů se zabývá obdobím od 17. listopadu 1989 do mimořádného Valného shromáždění členů ČSAV dne 21. prosince 1989, a druhá, pojmenovaná charakteristicky Půlroční dvojvládí, pak vývojem ČSAV od ledna 1990 do řádného LIX. Valného shromáždění ČSAV, které se konalo 28. června 1990.
V první části (vyšla v Pracích z dějin Akademie věd, 2012, roč. 4, č. 1) se nejprve popisují intenzivní a v zásadě jednomyslné spontánní reakce pracovníků ústavů ČSAV i části členů ČSAV na události 17. listopadu 1989. Z těchto akcí se vyvinuly dvě nejdůležitější občanské aktivity na půdě Akademie – Koordinační centrum občanských aktivit ČSAV, jež se stalo základem pro ustavení tzv. Komory volených zástupců pracovišť ČSAV jako součásti Valného shromáždění ČSAV, a Konsultační skupina členů ČSAV, která podnítila odstoupení dosavadního prezidia ČSAV a svolání mimořádného valného shromáždění členů ČSAV, které zvolilo nové prozatímní vedení ČSAV a formulovalo ucelený program její další transformace. Horečná aktivita obou těchto center v závěru roku 1989 je podrobně popsána včetně jejich vzájemných vztahů, jež se vyznačovaly úspěšnou spoluprací v úsilí o dosažení hlavních společných cílů i řadou rozdílných názorů a sporů při řešení dílčích problémů.
Druhá část práce se podrobně zabývá děním v Československé akademii věd během prvního pololetí 1990, kdy její činnost společně řídily dva orgány – prozatímní prezidium ČSAV v čele s akademikem M. Katětovem a předsednictvo Komory volených zástupců pracovišť ČSAV. I když rozhodující pravomoc mělo z těchto dvou orgánů podle tehdejších právních předpisů pouze prezidium ČSAV, složené z členů Akademie, byly jejich vzájemné vztahy a procedura jejich jednání upraveny tak, že pravomocná rozhodnutí byla vždy přijímána pouze po dosažení oboustranného souhlasu. Toto řešení plně odpovídalo panující vzrušené atmosféře a v praxi kupodivu přineslo méně problémů a obtíží, než se původně předpokládalo. Jednotlivé oddíly této části pak blíže popisují vlastní činnost řídících orgánů ČSAV a jejich úřednického aparátu, zahájení restrukturalizace soustavy pracovišť ČSAV a demokratizaci jejich vnitřního života, odstraňování deformací ve sboru členů ČSAV, rehabilitaci politicky postižených pracovníků pracovišť ČSAV, přípravu zákonných úprav Československé akademie věd a její podíl na novém celostátním uspořádání a financování vědy a výzkumu i řešení aktuálních otázek výzkumné a ediční činnosti ČSAV, její spolupráce s vysokými školami, výchovy vědeckých pracovníků, mezinárodní vědecké spolupráce a ekonomického zabezpečení výzkumné činnosti.
Závěr práce je pak věnován přípravě a průběhu LIX. Valného shromáždění ČSAV, které - již v souladu s novelizovaným zákonem o ČSAV a novými prozatímními Stanovami ČSAV - zvolilo nové řádné prezidium ČSAV pod vedením akademika O. Wichterleho a svým usnesením stanovilo program další transformace ČSAV na moderní demokratickou vědeckou instituci.

Resumé: Origins of the transformation of the Czechoslovak Academy of Sciences after 17th November 1989
The author, who was CSAS Presidium Secretariat Chairman during the 1960s, was removed from this position after August 1968 and reassigned as a specialist to what was then the CSAS Central Archive. After November 1989 he played an active role in the basic ideological, organizational and staffing transformation at the Academy, which occurred in association with the changes in the overall political and economic system in Czechoslovakia and then the Czech Republic. In his work on the origins of this transformation from November 1989 to mid-1990 he could thus base himself not only on painstaking utilization of the appropriate archive sources, but also on his own extensive personal experience, memories and notes from this period.
This work is divided into two parts, the first of which, entitled Šest revolučních týdnů [Six revolutionary weeks], deals with the period from 17th November 1989 to the extraordinary General Meeting of CSAS members on 21st December 1989, while the second, characteristically entitled Půlroční dvojvládí [Six months of dual government], with CSAS developments from January 1990 to the ordinary LIX CSAS General Meeting which took place 28th June 1990.
In the first part (Práce z dějin Akademie věd 4, 2012, no 1) the intensive and basically unanimous spontaneous reactions of CSAS institute staff are described, as well as the participation of some CSAS members in the events of 17th November 1989. These events gave rise to two of the most important civic activities at the Academy – the CSAS Civic Activities Coordination Centre, which formed the basis for the establishment of what was known as the Chamber of Elected CSAS Institute Representatives as part of the CSAS General Meeting, and the CSAS Members' Consultative Group, which brought about the resignation of the current CSAS Presidium and the convening of an extraordinary General Meeting of CSAS members, which elected a new interim CSAS management and formulated an integrated programme for its subsequent transformation. The feverish activity of both of these centres at the end of 1989 is described in detail, together with their mutual relations, which were remarkable for their successful collaboration over endeavours to achieve their primary joint aims, as well as their many differing opinions and the disputes over the solutions to individual problems.
The second part of the work deals in detail with happenings at the Czechoslovak Academy of Sciences during the first half of 1990, when its activities were jointly managed by two bodies – the interim CSAS Presidium headed by Academician M. Katětov and the Presidium of the Chamber of Elected CSAS Institute Representatives. Although under legal regulations in effect at the time, of the two bodies only the CSAS Presidium, made up of Academy members, had the authority to take decisions, their mutual relations and the procedure behind their negotiations were governed in such a way that authorized decisions were only adopted after the consent of both sides was attained. This solution was fully in harmony with the prevailing agitated atmosphere and surprisingly it brought fewer problems and difficulties in practice than were originally anticipated. The individual sections of this part then describe in greater detail the actual activities of the CSAS governing bodies and their official apparatus, the commencement of restructuring of the CSAS institutional system and the democratization of their internal life, the elimination of distortions in the CSAS membership base, the rehabilitation of politically persecuted CSAS institute staff, the drafting of legislative amendments for the Czechoslovak Academy of Sciences and its role in the new nationwide arrangements and funding for science and research and the solution to current issues involving CSAS research and editorial activities, its collaboration with institutes of higher education, the training of research workers, international research collaboration and the economic underpinning of research activity.
The work concludes with the preparations for, and procedure of, the LIX CSAS General Meeting, which – now in compliance with the amended legislation on CSAS and the new interim CSAS Statutes – elected a new ordinary CSAS Presidium under the direction of Academician O. Wichterle and set out the programme for the subsequent transformation of CSAS to a modern democratic research institute. (Translated by Melvyn Clarke.)
Keywords: Czechoslovak Academy of Sciences, transformation, 1989–1990 – management of science.

 

Jan Hálek, Srpen 1968 a pokusy pracovníků ČSAV o legalizaci jejich dlouhodobých pobytů v zahraničí. (Edice dokumentů)

Resumé: Pro šedesátá léta dvacátého století v Československu bylo mimo jiné příznačné postupné uvolňování pravidel v oblasti zahraničních vztahů, a to i vůči zemím tzv. kapitalistického tábora. Okupace Československa vojsky států Varšavské smlouvy v srpnu 1968 znamenala konec tohoto trendu a začátek vlny odchodů československých občanů, mezi nimiž nescházeli ani někteří významní pracovníci Československé akademie věd (ČSAV), do emigrace. Tato edice, která zpřístupňuje dokumenty ilustrující tři konkrétní lidské osudy, se soustředí na události let 1968–1970 a doplňuje problematiku zahraničních vztahů ČSAV v daném období o otázku dlouhodobých zahraničních pobytů zaměstnanců ČSAV jako faktoru, který v souvislosti se srpnovými událostmi a následným vývojem hrál významnou roli při rozhodování akademických pracovníků o odchodu do emigrace.

Resumé: August 1968 and attempts by CSAS staff to legalize their long-term stays abroad (Series of documents)
The gradual relaxation of rules on foreign relations was inter alia characteristic of 1960s Czechoslovakia even in relation to capitalist bloc countries. The occupation of Czechoslovakia by Warsaw Pact state troops in August 1968 marked the end of that trend and the beginning of a wave of departures of Czechoslovak citizens, including some prominent CSAS staff members. This series, which presents documents illustrating three individual stories, focuses on events between 1968 and 1970 and adds the issue of long-term foreign stays of CSAS staff members to the issues surrounding CSAS foreign relations during this period as a factor which in the context of the August 1968 events and subsequent developments played a significant role in the decision-making of academic staff regarding emigation. (Translated by Melvyn Clarke.)
Keywords: emigration – Czechoslovak Academy of Sciences – 20th century – international collaboration – history of science.

ISSN:

1803-9448

Number of pages:

159

Year of publication:

2012

Vintage:

4

Volume number:

4/2

Log in