Identity v českých zemích 19. a 20. století: Hledání a proměny

Co to znamenalo nazývat se během posledních zhruba sto padesáti let "Čechem"? Jak se obsahy "češství" proměňovaly během přináležitosti českých zemí k Rakousku-Uhersku, během meziválečné republiky i po ní? Jak se na různé obsahy "češství" dívala jiná etnika, která v Čechách žila? Jak prožívali svou národní identitu čeští emigranti? Na tyto otázky odpovídá deset autorů, kteří sledují nejrůznější obsahy moderní české identity jak v prostředí vrcholné politiky či filozoficko-historických debat, tak ale i na úrovni běžných lidí. Pozornosti se tak dostává diskusím o náplni moderní české identity mezi českými spisovateli před první světovou válkou, mezi českými politickými elitami starého rakouska i meziválečné republiky, ale i mezi sudetoněmeckými intelektuály, či v prostředí tisíců českých emigrantů, kteří během 19. a 20. století hojně opuštěli svou domovinu. Kniha tak poskytuje plastický obraz toho, jak se češi v moderní době identifikovali se svým národem i jak byla tato identifikace pozorována zvenčí.

Obsah

• Předmluva (Ivan Šedivý)
• Úvod: kategorie identity v současné historiografii (Martina Power – Rudolf Kučera)

Koncepty indentit v českých zemích

• Česká politika mezi periférií a centrem (1890–1945) (Vratislav Doubek)
• Problém malé literatury a identity na přelomu 19. a 20. století (Lucie Merhautová)
• Mezi humanitou a nacionalismem. Češství u T. G. Masaryka a Viktora Dyka (Josef Tomeš)
• Střední Evropa v diskurzu intelektuálních elit českých a rakouských Němců 1918–1938. Příklad Josefa Pfitznera a Harolda Steinackera (Ota Konrád)

Působení identit v politické a kulturní tradici

• C. k. / C. a k. vojáci mezi češstvím a rakušanstvím (Ivan Šedivý)
• Mezi kontinenty. Proměny indentit Čechů v Americe 1850–1918 (Dagmar Hájková)
• Peripetie českého ženského hnutí 1860–1914 (Jana Malínská)
• Metamorfózy národního. Proměny moderního češství ve třetí československé republice (1945–1948) (Michal Pehr)
• „Máte s sebou stranickou legitimaci?“ Komunikace sociálnědemokratické strany s veřejností v počátcích poúnorového exilu (Pavel Horák)