Specializovaná mapa s odborným obsahem: Mezinárodní korespondenční sítě T. G. Masaryka a vznik Československa v roce 1918

1.png

 

Předkladatel výsledku:

Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., Gabčíkova 2362/10, 182 00, Praha

Hlavní řešitel projektu:

doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D.

Autoři průvodní zprávy a specializované mapy s odborným obsahem (Nmap)

PhDr. Bc. Tomáš Gecko, Ph.D., doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D.

PhDr. Dagmar Hájková, Ph.D., Mgr. et Mgr. Jitka Jindřišková, Mgr. Soňa Martinovská, Ph.D., Mgr. Richard Vašek, Ph.D.

PhDr. Jana Malínská, Ph.D., prof. Mgr. Vratislav Doubek, Ph.D., Dr. Johannes Gleixner

 

Cílem projektu Mezinárodní korespondenční sítě T. G. Masaryka a vznik Československa v roce 1918 a stejnojmenného výsledku v kategorii specializovaná mapa s odborným obsahem (Nmap) bylo zmapování mezinárodní korespondenční sítě akademika a politika T. G. Masaryka v letech 1877–1918. Specializovaná mapa s odborným obsahem vizualizuje konstruování korespondenční sítě aktérů před první světovou válkou a v jejím průběhu a přibližuje význam a roli těchto kontaktů v rámci Masarykových politických aktivit vedoucích ke vzniku samostatného státu. Specializovaná mapa tak v kontextu cíle projektových aktivit vizualizuje a verifikuje odpověď na otázku, jakým způsobem Masarykova korespondenční síť přispěla k prosazení jeho geopolitických a státotvorných vizí.

 

Specializovaná mapa s odborným obsahem byla vytvořena s ambicí oslovit co nejširší odbornou a laickou veřejnost. Uživateli tohoto výsledku by měli být jak jednotlivci, tak odborné kolektivy z řad vědeckých, paměťových, pedagogických či mediálních subjektů se zájmem o moderní dějiny, dějiny moderního euroamerického (politického) myšlení nebo národní identity. Obzvláště relevantní a aktuální by měl být výsledek pro kontinuálně rostoucí mezinárodní komunitu badatelů v problematice sítí učenecké a vědecké korespondence. Právě této internacionální skupině badatelů může vizualizace Masarykových korespondenčních aktivit a sítí otevírat brány k problematice historických korespondenčních sítí ve středovýchodní Evropě, v níž jsou obdobné projekty dosud stále ojedinělé. Obsahově a metodologicky návodná by měla být specializovaná mapa široké škále paměťových institucí v čele s archivy a muzei (spjatými nejen s masarykovskou tematikou), například při realizaci tematických výstav. K významným uživatelům výsledku by měli náležet středoškolští a vysokoškolští pedagogové a studenti humanitních a společenských věd, respektive autoři didaktických materiálů obecně. Adekvátní využití může výsledek nalézt rovněž v mediálním prostoru, který se k ústřední postavě projektu T. G. Masarykovi a jeho milieu cyklicky navrací a vyjadřuje. Naprosto zásadní význam má výsledek již nyní pro další plánované badatelské aktivity na půdě Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., jehož vědecké týmy plánují systematické rozvíjení a rozšiřování dosud nabytých poznatků v oblasti mezinárodních korespondenčních sítí T. G. Masaryka.