Současná válka na Ukrajině, rostoucí neklid na Balkáně stejně jako napětí mezi Čínou, Tchaj-wanem a dalšími státy jsou jen těmi nejviditelnějšími projevy „nové studené války“, toho, jak křehké a nestálé je stávající světové uspořádání. Zpochybňování současných hranic mezi státy ať již prostřednictvím hrubé vojenské síly, nebo za využití prostředků propagandy a manipulace úzce souvisí s otázkou identity jako klíčového nástroje vlastní identifikace a vymezení se vůči druhému. Tento proces lze zkoumat jak na úrovni jednotlivců, tak i celých společností, národů či nadnárodních celků. K podobnému zpochybnění tradičního uspořádání totiž dochází i v rámci fungování celé západní společnosti. Prohlubující se sociální nerovnosti doprovázené novými kulturními válkami vedou k zastření dosud uplatňovaných identifikačních vzorců a jejich postupnému nahrazování novými identitami. Vedle ustavených etnických či náboženských modelů se objevují nové genderové, sociální či politickoemancipační typy identit. Nízká míra porozumění těmto novým výzvám, mnohdy ohrožujícím celý svět, jak jej známe, může mít závažné důsledky.
Interdisciplinární a srovnávací program reaguje na aktuální rozkolísání hodnotového i geopolitického uspořádání současného světa a zkoumá formování a vyjednávání identit v rámci států a mezi nimi. Zvláštní pozornost je přitom věnována regionům, jejichž vývoj má zásadní dopady na život v České republice a jejichž studium bylo v uplynulé době podceněno: Čína, Rusko, Ukrajina či Balkán. Globální ukotvení programu současně umožní širší kontextualizaci aktivit zaměřených na aktuální společenské výzvy v rámci České republiky, a to na úrovni empirického výzkumu identit v různých segmentech společnosti, který by měl poskytovat podklady pro formulaci opatření reagujících na dynamické změny v této oblasti.
