| Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky

Hlavní záložky

Úterý, 9. Listopad 2021


Celý den


Před	Modern Jewish History Seminar by Jan Machala: Silenced voices. The untold stories of the “Last pogrom” in the Moravia (1918)

Leden

P	Ú	S	Č	P	S	N
					1	2
3	4	5	6	7	8	9
10	11	12	13	14	15	16
17	18	19	20	21	22	23
24	25	26	27	28	29	30
31

Aktuality

31. 3. 2022
Výzva autorům – časopis Práce z dějin Akademie věd, 2022/2. Téma čísla: 70. výročí založení ČSAV
Výzva autorům – časopis Práce z dějin Akademie věd, 2022/2. Téma čísla: 70. výročí založení ČSAV

Výzva autorům – časopis Práce z dějin Akademie věd, 2022/2. Téma čísla: 70. výročí založení ČSAV

Datum konání:
31. 3. 2022, 0:00
Téma čísla: Zapomenutý 17. listopad: 70. výročí založení ČSAV

Redakční uzávěrka: 31. března 2022

Kontakt: smidrkalova@mua.cas.cz

Publikační jazyky: čeština, angličtina, slovenština

Webová stránka časopisu: https://www.mua.cas.cz/cs/prace-z-dejin-akademie-ved-114

Plný obsah časopisu: www.ceeol.com

Sedmnáctý listopad je z pohledu československé historie významným a symbolickým datem, ať už máme na mysli uzavření českých vysokých škol a perzekuci studentů v roce 1939 anebo Sametovou revoluci o padesát let později. Sedmnáctý listopad však byl také dnem, kdy bylo v roce 1952 v Národním divadle slavnostně vyhlášeno založení Československé akademie věd a zrušeny dosavadní vědecké instituce a společnosti.

Kořeny dnešní Akademie věd ČR však bezesporu leží ve vědeckých společnostech a institucích, které zde existovaly právě před rokem 1952. Velmi významnou úlohu v tomto ohledu sehrála zejména Česká akademie věd a umění, která vznikla v roce 1890. Nikoliv náhodou tak Akademie věd ČR mohla v roce 2015 oslavit 125 let své existence. Z pohledu historiografie československé vědy byl ovšem vznik ČSAV v roce 1952 zásadním milníkem, jenž měl dopad nejen na osudy dosavadních vědeckých společností a institucí, ale také na život a práci mnohých československých vědců. Nadcházející číslo časopisu Práce z dějin Akademie věd, které bude vydáno v roce 2022, by tak chtělo připomenout sedmdesáté výročí tohoto pozapomenutého a méně slavného sedmnáctého listopadu.

V souvislosti s přípravou výše zmiňovaného tematického čísla časopisu Práce z dějin Akademie věd věnovaného 70. výročí založení ČSAV redakce poptává odborné studie týkající se tematicky následujících oblastí:

Vznik ČSAV v kontextu sovětizace československé vědy.

Osudy českých a slovenských vědeckých institucí a společností po roce 1952.

Významné osobnosti počátků ČSAV.

Vědecká (ne)svoboda v ČSAV a zahraniční (ne)spolupráce.

Bilance 70 let ČSAV / AV ČR.

Tisk (PDF)
31. 3. 2022
Střed | Centre, 1/2022 – výzva autorům
Střed | Centre, 1/2022 – výzva autorům

Střed | Centre, 1/2022 – výzva autorům

Datum konání:
31. 3. 2022, 0:00
Téma čísla: „Měkké vědy“ a vědní politika ve střední Evropě

Redakční uzávěrka: 31. 3. 2022

Kontakt: stred@mua.cas.cz

Publikační jazyky: čeština, slovenština, angličtina, němčina

Webová stránka časopisu: https://www.mua.cas.cz/cs/stred-casopis-pro-mezioborova-studia-stredni-evropy-19-a-20-stoleti

Indexace: SCOPUS, CEEOL, ERIH+, CEJSH, EBSCO

Společenské a humanitní vědy, které byly před více než třiceti lety osvobozeny z přímého politického dozoru, čelí v současnosti novým výzvám. Světová média zaznamenala události jako „zákaz“ disciplíny genderových studií maďarskou vládou nebo její tlak na Středoevropskou univerzitu, která se musela částečně přestěhovat z Budapešti do Vídně. Jsou tyto případy spíše výjimečné nebo naznačují hlubší proměny ve vztahu mezi státem a akademickým prostředím? S kterými problémy se ve střední Evropě potýkají společenské a humanitní vědy a jaký vývoj vedl k současné situaci?

Na rozdíl od jiných disciplín nejsou společenské a humanitní vědy definovány jen předmětem výzkumu a metodologií, ale také svým specifickým postavením. Jedním z nich je neustálá nutnost odůvodňovat svou existenci a význam pro společnost, protože jejich potenciál podnítit průmyslové inovace nebo hospodářský růst je omezený. Zároveň vědci a vědění v těchto oborech potřebují akademickou svobodu nejen proto, aby jejich výzkum mohl být nezávislý, ale také aby si mohli dovolit společenskou kritiku či angažovanost.

V tom je pro existenci společenských a humanitních věd klíčová vědní politika, protože ty více než jiné obory závisí na veřejných financích. Od mezinárodní úrovně až po institucionální samosprávu jsou pro ně zásadními otázkami způsoby financování, hodnocení kvality a vědeckého managementu. Vedle postsocialistického „dohánění“ Západu byla po roce 1989 vědní politika konfrontována s výzvami, které byly nové na někdejším Východě i Západě jako neoliberální důraz na produktivitu, marketizaci a internacionalizaci. Současné neliberální přístupy, deglobalizace a represe mohou být chápány i v oblasti vědní politiky jako reakce na vývoj předchozích desetiletí.

Toto číslo časopisu Střed/Centre poptává studie, které analyzují vědní politiku v oblasti společenských a humanitních věd ve státech střední Evropy a zkoumají produkci, společenské postavení a reputaci těchto oborů v současnosti a nedávné minulosti. Komparativní a transnacionální přístupy k tématu jsou obzvláště vítané.

Číslo časopisu zahrnuje následující tematické okruhy:

Financování a krácení financí v oboru společenských a sociálních věd

Hodnocení kvality a měření výstupů

Marketizace humanitních a sociálních věd

Internacionalizace versus deglobalizace

Zakládání a rušení oborů a institucí

Publikační strategie a vývoj vědeckých časopisů

Veřejný obraz a diskurzy o společenských a humanitních vědách

Tisk (PDF)
31. 3. 2022
Střed | Centre, 1/2022 – Call for Papers
Střed | Centre, 1/2022 – Call for Papers

Střed | Centre, 1/2022 – Call for Papers

Datum konání:
31. 3. 2022, 0:00
Issue topic: ‘Soft Sciences’ and Science Policy in Central Europe

Deadline for submissions: March 31, 2022

Contact: stred@mua.cas.cz

Languages of publication: Czech, Slovak, English, German

Journal website: https://www.mua.cas.cz/en/stred-centre-journal-for-interdisciplinary-studies-of-central-europe-in-the-19th-and-20th-centuries-323

Indexing: SCOPUS, CEEOL, ERIH+, CEJSH, EBSCO

Freed from direct political control more than thirty years ago, social sciences and humanities in Central Europe have been facing new challenges. Events like Hungarian government’s ‘ban’ on the discipline of gender studies or pressures against the Central European University that forced it to move some of its activities from Budapest to Vienna made news headlines internationally. Are these cases rather exceptional or do they suggest deeper changes in the relation between the state and academia in Central Europe? What are the current challenges to social sciences and humanities in the region and what development led to this situation?

Unlike other disciplines, social sciences and humanities are defined not only by their object of research and methodologies but also by their specific social position. They are challenged by the permanent need to justify their existence and relevance for the society since their potential to encourage industrial innovations or stimulate economic growth is limited. On the other hand, scholars and scholarship in these disciplines need academic freedom not only to be independent in their research but also to be socially critical and engaged.

Science policy, in its various forms and at various levels, has been the key element in the very existence of social sciences and humanities that more than others depend on public funding. From the international level to the institutional self-government, the question of funding or redistribution of funds, of quality assessment or of scientific management remain vital. Next to the post-socialist ‘catching up’ with the West after 1989, science policy was soon confronted with challenges that were new to both the former East and the West such as the neoliberal emphasis on productivity, marketization, and internationalization. Current illiberal attitudes, de-globalization, and repressions may be a reaction to the development of the previous decades.

This issue of Střed | Centre calls for papers analysing science policy towards social sciences and humanities in Central European countries and their production, social position and reputation in the present and recent past. Comparative and transnational approaches are especially welcome.

The issue suggests following topics:

Funding and defunding of social sciences and humanities

Quality assessment and output measurement

Marketization of humanities and social sciences

Internationalization versus de-globalization

Vanishing and establishing of disciplines and institutions

Publication strategies and development of scientific journals

Public images of and discourses on social sciences and humanities

Print (PDF)
5. 9. 2022 - 7. 9. 2022
Call for Papers: Oriental Studies and Research (not only) in Central Europe. Conference organized to mark the centenary of the Prague Oriental Institute. 5-7 September 2022, Villa Lanna, Prague
Call for Papers: Oriental Studies and Research (not only) in Central Europe. Conference organized to mark the centenary of the Prague Oriental Institute. 5-7 September 2022, Villa Lanna, Prague

Call for Papers: Oriental Studies and Research (not only) in Central Europe. Conference organized to mark the centenary of the Prague Oriental Institute. 5-7 September 2022, Villa Lanna, Prague

Datum konání:
5. 9. 2022, 0:00 - 7. 9. 2022, 0:00
The conference is organized to commemorate the centenary of the Oriental Institute in Prague. Since its inception, this institution has reflected the interconnection of cultural and economic circles, both in practice and research, which has contributed to the establishment of Orientalist disciplines (not only) at the Charles University in Prague. The beginnings of research in Oriental Studies in Europe came to the forefront of scientific circles rather slowly. The great syntheses that arose in the Western European environment drew attention to the specific development of individual disciplines and their gradual establishment, from the interest in biblical languages to comprehensive studies of Oriental countries in its broadest sense.

Oriental Studies has been established in European universities since the end of the 19th century, and in connection with the growing economic interest in the Middle East and Asia, Oriental societies and institutes were founded. Middle East and Asia-focused scholarship have had a long tradition in the Czech lands since the 19th century. After the division of the university into its Czech and German factions in 1882, lectures were held at both universities, and in the interwar period, there was a wide range of disciplines from Hebrew and Arabic Studies to Turkology, Iranian Studies, Indology, Hittite Studies, and Egyptology. The Oriental Institute in Czechoslovakia was founded in 1922 and, despite numerous regime changes, the hardships of World War II, and the reconstruction of academic infrastructure after the war, it has been carrying out its mission for a hundred years.

Convenors:

Dr. Adéla Jůnová Macková (Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences)

Dr. Tomáš Petrů (Oriental Institute of the Czech Academy of Sciences)

Proposed panels:

Orientalism and the Orient

Specific developments of Oriental Studies across Europe

Oriental institutes and Orientalist societies

Oriental programs at universities

Great personalities of Oriental Studies

Development of Orientalist disciplines and research areas of the past and the present

Orientalism and oral history

Historical correspondence and the use of databases in the processing of scientific material of personalities, institutions, and scientific research

How to submit your paper proposal

If you intend to participate at this conference as a speaker, please send the title of your paper, the abstract (250-word limit) and a short resume to Dr. Adéla Jůnová Macková (junovamackova@mua.cas.cz) and Dr. Tomáš Petrů (petru@orient.cas.cz), 15 February 2022.

Fees and provided services

There is no conference fee. Accommodation for the duration of the conference is provided to the selected speakers. Refreshments are also provided throughout the conference. Transportation is the responsibility of the participants.

We look forward to meeting you in Prague in September 2022!

Print (PDF)
14. 9. 2022 - 16. 9. 2022

Mezinárodní paleografický kongres, Praha 2022

Mezinárodní paleografický kongres, Praha 2022

Mezinárodní paleografický kongres, Praha 2022

Datum konání:
14. 9. 2022, 0:00 - 16. 9. 2022, 0:00
XXIIe Colloque de paléographie latine

Rencontres et culture écrite : influence, échange, transfert, réception ?

Twenty-second Colloquium of the Comité international de paléographie latine

Encounters in written culture: influence, interchange, transfer, reception?

Prague, 14-16 septembre – September 2022

Stránky kongresu: https://ciplpraha.ff.cuni.cz/

Program (PDF)

Registrace: Scholarships for attending the Colloquium – CIPL Praha (cuni.cz)

více

Adresa

Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

Gabčíkova 2362/10
Praha 8
182 00

tel: +420 286 010 110
e-mail: mua@mua.cas.cz
ID datové schránky: cgsns2j
IČO: 67985921

DIČ: CZ67985921 (osoba identifikovaná k DPH)
číslo účtu: 7654270028 / 5500

Informace o podatelně

Hlavní záložky

Úterý, 9. Listopad 2021

31. 3. 2022

Výzva autorům – časopis Práce z dějin Akademie věd, 2022/2. Téma čísla: 70. výročí založení ČSAV

Téma čísla: Zapomenutý 17. listopad: 70. výročí založení ČSAV

31. 3. 2022

Střed | Centre, 1/2022 – výzva autorům

Téma čísla: „Měkké vědy“ a vědní politika ve střední Evropě

31. 3. 2022

Střed | Centre, 1/2022 – Call for Papers

Issue topic: ‘Soft Sciences’ and Science Policy in Central Europe

5. 9. 2022 - 7. 9. 2022

Call for Papers: Oriental Studies and Research (not only) in Central Europe. Conference organized to mark the centenary of the Prague Oriental Institute. 5-7 September 2022, Villa Lanna, Prague

Convenors:

Proposed panels:

How to submit your paper proposal

Fees and provided services

14. 9. 2022 - 16. 9. 2022

Mezinárodní paleografický kongres, Praha 2022

XXIIe Colloque de paléographie latine

Rencontres et culture écrite : influence, échange, transfert, réception ?

Twenty-second Colloquium of the Comité international de paléographie latine

Encounters in written culture: influence, interchange, transfer, reception?