| Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky

Hlavní záložky

Pondělí, 18. Říjen 2021


Celý den


Před	Česko-ukrajinské kolokvium: Archeologové Čeněk Chvojka a Ivan Borkovský: česko-ukrajinský příběh

Květen

P	Ú	S	Č	P	S	N
						1
2	3	4	5	6	7	8
9	10	11	12	13	14	15
16	17	18	19	20	21	22
23	24	25	26	27	28	29
30	31

Aktuality

23. 5. 2022
Výzkumné semináře MÚA AV ČR – jaro 2022
Výzkumné semináře MÚA AV ČR – jaro 2022

Výzkumné semináře MÚA AV ČR – jaro 2022

Datum konání:
21. 3. 2022, 15:00
11. 4. 2022, 15:00
25. 4. 2022, 15:00
2. 5. 2022, 15:00
23. 5. 2022, 15:00
Místo konání: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Gabčíkova 2362/10, Praha 8: budova B, konferenční sál (B -110)

Program

21. 3. 2022

Marta Filipová (Filozofická fakulta, Masarykova univerzita): „Typické, ryzí a živelní prvky československé kultury“ na světových výstavách meziválečného období

11. 4. 2022

Soňa Martinovská, Tomáš Gecko (Masarykův ústav a Archiv AV ČR): Korespondence TGM v digitálním světě

25. 4. 2022

Petr Kadlec (Filozofická fakulta, Ostravská univerzita): Mezi hospodářstvím, společností a státem – základní parametry rozvoje profesně vzdělávací soustavy v předlitavské části habsburské monarchie v letech 1848–1918

2. 5. 2022

Daniela Bartáková, Aneta Plzáková (Masarykův ústav a Archiv AV ČR): MemoGIS – Prostorové vylučování Židů v nacisty okupované Praze

23. 5. 2022

Jana Piňosová (Serbski institut – Sorbisches Institut): Lužickosrbská mládež v letech 1945–1950 v Československu

Tisk (PDF)
1. 6. 2022

Jana K. Lipman: Refugee Camps in America, 1975–1982, and beyond?

Jana K. Lipman: Refugee Camps in America, 1975–1982, and beyond?

Jana K. Lipman: Refugee Camps in America, 1975–1982, and beyond?

Datum konání:
1. 6. 2022, 15:00
Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences and the Faculty of Social Sciences of the Charles University cordially invite you to a talk

by Jana K. Lipman (Tulane University)

Time: 1 June 2022, 3pm

Venue: Faculty of Social Sciences of the Charles University, Smetanovo nábřeží 6, room 215

In 1975, the United States established refugee camps on several military bases in the aftermath of the U.S. War in Vietnam. In 1980, the U.S. again turned to military bases to house Cubans during the Mariel Boatlift. These camps raised questions about the relationship between humanitarianism and protection, on the one hand, and militarism and detention, on the other. Moreover, refugees on the bases were far from passive. They maneuvered for resettlement, protested, engaged in hunger strikes, and sought legal allies in the United States. This talk will consider U.S. refugee camps in Guam, Arkansas, and southern Florida in the 1970s and early 1980s, raising questions about detention and the limits of U.S. refugee and asylum policy today.

Jana K. Lipman is Professor of History at Tulane University. She is the author of Guantánamo: A Working-Class History between Empire and Revolution (University of California Press, 2009), and her new book is In Camps: Vietnamese Refugees, Asylum-Seekers, and Repatriates (University of California Press, 2020). She is currently the Fulbright-Diplomatic Academy of Vienna, Visiting Professor of International Studies.

Refugees in Current Research
The talk is organized as part of a series of invited lectures on the history and presence of refugees. The series aims to give more hue and substance, facts and methodology to the Czech scholarly and popular discussion about refugees and migration. It is jointly organized by the ERC-funded Unlikely refuge? project at the Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences and the Faculty of Social Sciences of the Charles University.

Print (PDF)
31. 7. 2022
Střed | Centre, 2/2022 – výzva autorům
Střed | Centre, 2/2022 – výzva autorům

Střed | Centre, 2/2022 – výzva autorům

Datum konání:
31. 7. 2022, 0:00
Téma čísla: Životní prostředí pohraničních regionů střední Evropy

Redakční uzávěrka pro zaslání rukopisů: 31. 7. 2022

Kontakt: stred@mua.cas.cz

Publikační jazyky: čeština, slovenština, angličtina, němčina

Webová stránka časopisu: https://www.mua.cas.cz/cs/stred-casopis-pro-mezioborova-studia-stredni-evropy-19-a-20-stoleti

Indexace: SCOPUS, CEEOL, ERIH+, CEJSH, EBSCO

Pohraniční regiony byly ve střední Evropě v některých historických obdobích odděleny nepropustnou státní hranicí, v jiných zase představovaly téměř jednolitý prostor. Vždy je však bez ohledu na hraniční režim propojovalo životní prostředí. V životním prostředí a různých přístupech k němu po obou stranách hranice se tak odrážely odlišnosti v politice, hospodářských zájmech nebo kultuře. Politika utvářená v centru mohla přispívat ke společnému řešení problémů životního prostředí v pohraničí, stejně jako vyvolávat přeshraniční „ekologické války“. Známými příklady je třeba dlouhodobý spor mezi Českou republikou a Rakouskem o jadernou elektrárnu v jihočeském Temelíně, slovensko-maďarské rozpory ohledně vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros nebo nedávný česko-polský konflikt ohledně hnědouhelného dolu Turów v jihozápadním Polsku.
Vztah k životnímu prostřední pohraničních regionů však neformovaly jen konkrétní konflikty, ale také každodennost spojená s utvářením a udržováním přeshraniční infrastruktury nebo společný přeshraniční postup při užívání přírody a jejích zdrojů. Příroda pohraničních regionů střední Evropy navíc mohla nést také specifické kulturní významy, které se projevovaly v regionálních a národních identitách někdy sdílených po obou stranách hranice, jindy vnímaných odlišně. Výzkum vztahu mezi člověkem a přírodou napříč pohraničím vícero států umožňuje nejen vytvořit transnacionální perspektivu ale v případě střední Evropy, v níž se prolíná evropský Západ a Východ, také kriticky přehodnotit zjednodušující mentální stereotypy o ekologickém Západu a neekologickém Východu. Výzkum pohraničí v souvislosti s otázkami týkajícími se vztahu k životnímu prostředí může sloužit jako laboratoř pro zkoumání různých cest mezi moderními a postmoderními hodnotami napříč různými státy, politickými režimy a diskurzivními prostředími.

Toto číslo časopisu Střed | Centre poptává články analyzující otázky týkající se vztahu životního prostředí a středoevropských pohraničních regionů od 19. století do současnosti. Komparativní a transnacionální přístupy jsou v této souvislosti obzvláště vítány.

Možná téma studií mohou například zahrnovat:

Proměnu vztahu člověka k životnímu prostředí v pohraničních regionech

Vliv zemědělství a průmyslu na životní prostředí pohraničních regionů

Mezistátní environmentální konflikty a jejich dopad na pohraniční regiony

Přeshraniční ochrana přírody

Přeshraniční spolupráce při zvládání přírodních katastrof

Turismus v pohraničních regionech

Tisk (PDF)
31. 7. 2022
Střed | Centre, 2/2022 – Call for Papers
Střed | Centre, 2/2022 – Call for Papers

Střed | Centre, 2/2022 – Call for Papers

Datum konání:
31. 7. 2022, 0:00
Issue topic: Environment of Central European Border Regions

Deadline for submissions of full papers: July 31, 2022

Contact: stred@mua.cas.cz

Languages of publication: Czech, Slovak, English, German

Journal website: https://www.mua.cas.cz/en/stred-centre-journal-for-interdisciplinary-studies-of-central-europe-in-the-19th-and-20th-centuries-323

Indexing: SCOPUS, CEEOL, ERIH+, CEJSH, EBSCO

In certain historical periods, the border regions of Central Europe were separated by an impenetrable state border, while at other times they were a virtually uniform area. But regardless of the border arrangement, they have always been connected by the environment. Thus, in the environment and the different approaches to it on both sides of the border were reflected differences in politics, economic interests and culture. Policies developed at the centre could not only contribute to the joint solution of environmental problems in the borderlands, they could also provoke cross-border ‘ecological wars.’ High-profile examples of the latter include the long-running dispute between the Czech Republic and Austria over the Temelín nuclear power plant in South Bohemia, the Slovak-Hungarian dispute over the Gabčíkovo-Nagymaros Dams, and the recent Czech-Polish conflict over the Turów lignite mine in south-western Poland.

Nevertheless, relationships to the environment of the border regions were not only shaped by specific conflicts, but also by the everydayness associated with creating and maintaining cross-border infrastructure or a shared cross-border approach to the use of nature and its resources. Moreover, the natural environment of the border regions of Central Europe could also imply specific cultural meanings manifested in regional and national identities, some of which were shared on both sides of the border, while others were perceived differently. In the case of Central Europe, which intersects the West and East of the continent, research into the relationship between people and the environment across the borders of several countries makes it possible not only to form a transnational perspective, but also to critically re-evaluate simplistic stereotypes regarding the ecological West and the unecological East. Borderlands research in relation to environmental issues can serve as a laboratory for exploring the different paths between modern and postmodern values across various states, political regimes and discursive environments.
This issue of Střed | Centre will be devoted to articles analyzing issues related to the relationships of the environment and Central European border regions from the 19th century to the present day. Comparative and transnational approaches will be particularly welcome in this context.

Themes of potential contributions could include, for example:

changes in the relationship of people to the environment in the border regions;

the influence of agriculture and industry on the environment of the border regions;

environmental conflicts between states and their impact on the border regions;

cross-border nature conservation;

cross-border cooperation in the management of natural disasters;

tourism in the border regions.

Print (PDF)
5. 9. 2022 - 7. 9. 2022
Call for Papers: Oriental Studies and Research (not only) in Central Europe. Conference organized to mark the centenary of the Prague Oriental Institute. 5-7 September 2022, Villa Lanna, Prague
Call for Papers: Oriental Studies and Research (not only) in Central Europe. Conference organized to mark the centenary of the Prague Oriental Institute. 5-7 September 2022, Villa Lanna, Prague

Call for Papers: Oriental Studies and Research (not only) in Central Europe. Conference organized to mark the centenary of the Prague Oriental Institute. 5-7 September 2022, Villa Lanna, Prague

Datum konání:
5. 9. 2022, 0:00 - 7. 9. 2022, 0:00
The conference is organized to commemorate the centenary of the Oriental Institute in Prague. Since its inception, this institution has reflected the interconnection of cultural and economic circles, both in practice and research, which has contributed to the establishment of Orientalist disciplines (not only) at the Charles University in Prague. The beginnings of research in Oriental Studies in Europe came to the forefront of scientific circles rather slowly. The great syntheses that arose in the Western European environment drew attention to the specific development of individual disciplines and their gradual establishment, from the interest in biblical languages to comprehensive studies of Oriental countries in its broadest sense.

Oriental Studies has been established in European universities since the end of the 19th century, and in connection with the growing economic interest in the Middle East and Asia, Oriental societies and institutes were founded. Middle East and Asia-focused scholarship have had a long tradition in the Czech lands since the 19th century. After the division of the university into its Czech and German factions in 1882, lectures were held at both universities, and in the interwar period, there was a wide range of disciplines from Hebrew and Arabic Studies to Turkology, Iranian Studies, Indology, Hittite Studies, and Egyptology. The Oriental Institute in Czechoslovakia was founded in 1922 and, despite numerous regime changes, the hardships of World War II, and the reconstruction of academic infrastructure after the war, it has been carrying out its mission for a hundred years.

Convenors:

Dr. Adéla Jůnová Macková (Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences)

Dr. Tomáš Petrů (Oriental Institute of the Czech Academy of Sciences)

Proposed panels:

Orientalism and the Orient

Specific developments of Oriental Studies across Europe

Oriental institutes and Orientalist societies

Oriental programs at universities

Great personalities of Oriental Studies

Development of Orientalist disciplines and research areas of the past and the present

Orientalism and oral history

Historical correspondence and the use of databases in the processing of scientific material of personalities, institutions, and scientific research

How to submit your paper proposal

If you intend to participate at this conference as a speaker, please send the title of your paper, the abstract (250-word limit) and a short resume to Dr. Adéla Jůnová Macková (junovamackova@mua.cas.cz) and Dr. Tomáš Petrů (petru@orient.cas.cz), 15 February 2022.

Fees and provided services

There is no conference fee. Accommodation for the duration of the conference is provided to the selected speakers. Refreshments are also provided throughout the conference. Transportation is the responsibility of the participants.

We look forward to meeting you in Prague in September 2022!

Print (PDF)